Wanastowi Vjecy se po transformaci ve čtyřčlennou kapelu vydaly poprvé na turné. Pod vlajkou rock'n'rollu dorazily také do Olomouce a pomilovaly ji svou dvouhodinovou show. Hanákům sice chvíli trvalo, než rozmrzli, ale druhá polovina koncertu již měla tu správnou atmosféru. Aspoň v kotli tedy.

Veselí banjo-pankáči Poletíme? vypustili v březnu do světa na zkušenou třetí studiovku. S humorem a drzostí sobě vlastními se na ní tentokrát vrhli do vod country a překřtili ji hezky foneticky na kántry. Tedy na "Kroskántry". Kros zřejmě jako kříž, neb některé ortodoxní kántristy by mohlo trefit.

Radůza natáčela se svou současnou kapelou svůj druhý živáč na budoucí DVD a CD. Čtyřdenní koncert na stojáka v Malostranské besedě a její klubové atmosféry, bylo něco jiného, než divadelní pódium zaškatulkovaného polospícího publika někde v křeslech. V Besedě lidé mohli tancovat, opírat se o cokoli a svobodně se hýbat a vše sledovat z blízka nebo dálky. Se zvídavými kamerami museli ale počítat, a tak se těšíme, jak si kamery dokumentaristky Olgy Špátové povedou na nosiči DVD, které vydavatelství Radůza records v květnu vydá. A kam se tvorba Radůzy od doby divadla Archy až po dnešek vyvinula?

Sotva půl roku po vydání řadovky Detaily se Vypsaná fiXa vytasila s novým materiálem. EP Čtyři slunce obsahuje písně, které kapela složila pro stejnojmenný film režiséra Bohdana Slámy, jenž právě uvádějí tuzemská kina. A nutno hned zkraje říci, že co kus, to jasná pecka – navíc ke stažení za dobrovolný příspěvek.

Začíná nová etapa staré dobré knihy. Papírové knihy budou vytlačeny knihami elektronickými. Raketový start e-knihy a čteček získává stále nové fanoušky.

Třetí plnohodnotnou desku vypustil do éteru bejbypankový tyátr Kašpárek v rohlíku. Jmenuje se Ten Halywůd, disk je ukryt v plechové krabičce a je plný snů a filmových žánrů a hrdinů. Pořád s přehledem a humorem bejbypanku vlastním válcuje všechny Dády a Maxíky, ale chybičku bych našel.

Přeshraniční hudební spolupráce Degradace - Kaktus (tedy Ostrava - Bratislava) donedávna měla rovinu převážně koncertní. Od začátku letošního roku je však k mání splitko, na nějž každá z kapel přispěla šesticí nových songů. Jak album dopadlo?

Když před třemi lety vyplul na svoji cestu k uším posluchačů projekt Eternal Seekers, vyrazila mi jeho hlavní protagonistka Lenka Dusilová dech. Jako fanoušek jejích rockových poloh ale musím říct, že to bylo vyražení příjemné, bez nějakých negativních důsledků pro sluch a zdravotní stav vůbec. Tatáž osoba se o něco podobného pokusila i nyní. Nejsem sice tak překvapen jako tenkrát, ale nikdo mě nezastaví před vyřknutím tohoto: „Dusilenka je současná královna mezi zpěvačkami.“

Jsou mladí, nadaní a milují hudbu. Jmenují se Lucky Circus a umístili se na nejvyšší příčce ve skautské hudební soutěži Vozembouch.

O sousoší Josefa Klimeše Dvanáct měsíců jsem už na tomto blogu několikrát psala, poprvé to bylo v listopadu 2008. Ale nedá mi to - tyhle podzimní fotografie z parčíku před libereckým hotelem Zlatý lev  se mi prostě líbí:-)

Budu se opakovat, ale v případě jakéhokoliv hodnocení posledního počinu Tata bojs, loňské řadovky Ležatá osmička, prostě nemůžu začít jinak než slovy „Nebudeme se opakovat, nebudeme se opakovat, nebudeme se opakovat…“. Jinak to zkrátka nejde, i když záhy po poslechu je jediný přání opakování.

Stejně jako musicserveroví kolegové i já si dovolím trochu zabilancovat a předestřít své ohlédnutí za hudebním rokem 2011. Bude to ohlédnutí ryze domácí, bude to ohlédnutí nikoliv albové, ale písňové.

Pár spontánních řádků pro nedělní večerní pousmání

Když jsem se dozvěděl,  že pražská kapela Vltava znovu obnovila činnost, potěšilo mě to, protože dříve jsem ji dost často poslouchal. Zajímalo mě, co zase vymyslela parta kolem hlavního tahouna Roberta Nebřenského, nové album Komedianti se vracejí domů  jsem si pořídil a rozhodně jsem neprohloupil.