V pátek 7. června 2013 se občané Blatné i okolí mohli poprvé projít po rekreačním areálu města Blatná. Konal se zde den otevřených dveří za účasti hlavních představitelů města.  

Féerie = kouzelný výjev (slovník cizích slov). Letošní sklizeň.

V sobotu se v Roudnici nad Labem konal farmářský trh, tak jsem vyrazila. Líbilo se mi tu - Husovo náměstí má přesně tu správnou velikost na podobnou akci, vše je přehledné, na pódiu kulturní program, dokonce i dílnička pro děti. Jen si budu muset pořídit košík, abych byla in:-) (I když originál síťovka se taky osvědčila).

Liberec, zuřivý pes - foto.

Ještě nedávno rajčata na záhoně zimou zmodrala a později zmizela pod vodní hladinou. Dnes je již teplo a některým z nás pořádný hyc. Přeji si, aby zavřených bylo ještě víc! Také jim přeji, aby se neochladili ani ve vazebních celách.

Chtěl bych tímto článkem napsat, co mně osobně povodně dali dobrého!, za co mohu děkovat Labi, jak mi mnoho věcí a souvislostí dokázalo osvětlit. To, co mi vzala voda, si již životem neponesu, ale zasadím nový strom, nový život a majetek si do hrobu nevezmu.

Jedu v tramvaji a dívám se na ulici. Na stanici I. P. Pavlova stála žena neurčitého věku s kufrem na kolečkách a v ruce držela misku jahod.

Při procházce po ruprechtickém hřbitově jsme narazili na zajímavý náhrobek - leží tu ing. Petr Eliáš, misionář v Austrálii a plzeňský arciděkan. 

      Ne třicet dětí s Josefínou, ale záběry z mikroskopu... Obrázky jsou převzaté z internetu. A proč jsem se k potěšení svých čtenářů tak dlouho neozval? Vysvětlení je prozaické... Ale o tom až na konci... Zatím se hlavně nelekněte!

Při bloudění po libereckém sídlišti Králův Háj jsem objevila několik dalších sochařských děl, o jejich autorech ale nemám ani ponětí. Netušíte, kdo se za těmito plastikami a reliéfem skrývá?

Slunečnou neděli jsme využili k prohlídce Kutné Hory. Přináším pár fotodrobností z této procházky.

Na sídlišti Králův Háj v Liberci je možné najít dvě sochy od Jiřího Seiferta. Jedna se jmenuje Abstraktní plastika a stojí ve Vojtěšské ulici, druhá pak Abstraktní reliéf (příp. Stéla), tu je možné obdivovat v parčíku ve Školské ulici. Obě sochy pocházejí z konce 60. let, konkrétně z roku 1969. 

Po delším čase jsem si mohla zopakovat, co to je, hlídat malé dítě. Přiznávám se, že jsem řekla: - "Nechápu, jak jsem mohla vychovat tři děti." 

V liberecké čtvrti Králův Háj stojí zajímavá socha Jana Solovjeva. Nese název Sedící rodina, je z roku 1961.