Po Novém roce dá se říci udeřila síla Kalouskových reforem  v plné síle. Lidé o plánech vlády a avizovaných reformách věděli sice dopředu, avšak málokdo si je dokázal představit v praxi. Pocházím z menšího hornického městečka pár kilometrů od Prahy majícího své dny slávy již dávno za sebou. Byly doby, kdy se zde na Příbramsku těžil uran a lidé se sem sjížděli za prací zblízka i daleka.

Musím přiznat, že včerejší den byl hezký, ale ten dnešní ještě hezčí. Ráno teploměr rtuti pěkně hluboko pod nulou, všechno ojínělé, prostě vstávali jsme do pohádky.

Mají srdce, plíce a další orgány jako člověk. Někdy mají hlad a strach jako člověk. Vnímají slunce a déšť jako člověk. Jsou to zvířata, která člověk zabije a pak sní. Nebyla by na místě trocha vděčnosti?

Po letech jsem opět vyrazil do bílé stopy.

Dnes ráno jsem měla prvně za tuhle zimu zamrzlé okno a když jsem vyšla na dvorek a zadívala se dozadu do luk, zatajil se mi dech.

Kráčela zvolna prosluněnou loukou, plnou omamné vůně květů a tiše naslouchala veselému švitoření ptáků. Pomaloučku, šouravými krůčky mířila až nahoru k mlázíčku, kde se každý večer scházeli lesní obyvatelé u křišt´álově čisté studánky, aby uhasili žízen´.

Řečem našich vyvolených vůdců a jejich úředníčkům občan, jako já, přestávám rozumět. Oni používají tak nepochopitelná přirovnání a věty  tak košaté, že se větvemi nepropleteš. A věty holé? Ty se do depozitáře blbosti propadají samovolně.

Barrandovské filmové ateliéry se bezesporu staly jedním ze symbolů českého filmového průmyslu.
Roku 1930 byl dán Pražským magistrátem podnět ke stavbě filmových ateliérů na Barrandově. Společnost AB skoupila cca 50 hektarů půdy a později byla zahájena výstavba. Je neuvěřitelné, že první film se na Barrandově začal točit už 14 měsíců po zahájení stavby, tedy 25.ledna 1933. V roce 1939 byly Barrandovské ateliéry zabaveny Němci a byly zde natáčeny propagandistické filmy. Po 2. světové válce byly ateliéry znárodněny a po roce 1989 zprivatizovány. Dnes jsou ve vlastnictví holdingu AB Barrandov.

      Možná o tom ještě nevíte, ale ke konci tohoto roku mi vyjde v jistém nakladatelství má prvotina povídek v knižní úpravě. Jedná se vlastně o nastavení zrcadla do dob, kdy všechno bylo ještě normální, a já mladý. Nabízím ukázku jedné z povídek...    

Ze začátku ledna, kdy byla ještě v ulicích Nového Města na Moravě vánoční výzdoba. A i další světla udělala své ....

Lidská drzost nezná mezí. Před dvěma dny jsem vyrazila navštívit svou maminku do nedalekých Sedlčan. Byl docela hezký, prosluněný den a tak jsem obešla pár místních obchůdků. V nákupním centru Rozvoj jsem si pochvilce všimla jakéhosi mladíka s kapucí. Mohlo mu být tak kolem pětadvaceti let. Připadalo mi, jakoby mne sledoval již z nádraží od autobusové zastávky.

Doprava jak ji zaznamenal můj objektiv.

Nechci psát o dnešních radovánkách, které děti v zimě prožívají, vrátím se ve vzpomínce tak daleko, kam jen moje paměť sahá.

Každý človek, usilujúci sa vo svojom živote o ušľachtilé princípy čistoty, dobra a spravodlivosti by si mal byť i napriek všetkému, čo sa dnes deje vedomým toho, že práve toto sú princípy univerzálne a všeplatné. Princípy podporujúce život sám v jeho kráse, veľkosti a skutočnej hodnote. Princípy, ktoré sú podporované Životom samotným!